Info okno   Hledat text:
Hledat rok:
Nová kronika/ Login / Zapomenuté heslo

Počet článků: 486
Počet foto.: 1 381

online-kronika.cz
Kontakt
Chcete-li projektu pomoci klikněte


Obsah záložky - 2015 - 2015-2016
Strana 74

 

V souvislosti s informací o chybě v edici Soupisu poddaných podle víry z roku 1651 od paní Mgr. Pažoutové se mi ale podařila prozatím dohledat zmínka: Dolní Oldříš: 191 osob – 23 neochotných k obrácení, 168 smírného smýšlení. Kostel mají, ale 25 let  bez  faráře,  dojíždí  frýdlantský  děkan.  Druhá část vesnice je  zbožím  katolických bratrů  Rodevicových.  Na  této  části  se  nachází  129  osob  –   3  katolíci,  79  zatvrzelých nekatolíků a 47 ochotných ke konverzi/dětí. (zdroj: Obraz náboženské situace v Čechách v polovině 17. století na základě Soupisu poddaných podle víry - bakalářská diplomová práce - Markéta Melounová). Je zde jasné spojení dvou obcí v domnělé dvě části, přičemž A. F. Ressel ve své knize o Oldřichovu v Hájích uvádí k roku 1651 právě 191 osob. Odpověď nám vydají až originály uložené v Národním archivu v Praze. A. F. Ressel také zmiňuje: “Každá  církevní obec (kirchspielgemeinde) měla dříve svého církevního otce (kirchvater - kostelník?). Jeho služba byla neplacená, jako čestný úřad. Církevní otcové měli za povinnost svědomitě schraňovat a účtovat peníze vybrané na církevní dani jakož i ostatní příjmy z míst ve svém obvodu a i jinak poctivě předsedat církvi. Každý církevní otec musel složit přísahu. Pro Oldřichov jsou uvedeni: 1652 a ještě 1667 Hans Sterz, 1700 Georg Passig a 1739 Hans Georg Hübner. Přibližně od třetí čtvrtiny 18. století není uveden žádný zdejší církevní otec.

Že jde o Oldřichov v Hájích dokládá jméno Georg Passig, který od roku 1691 do roku 1733 bydlel v čp. 5 (dnešní Ekocentrum). V této budově se nachází i světnice s dodatečně instalovanou (někdy ve třetí čtvrtině 18. století)  malovanou výzdobou s církevními motivy, na kterou mě při jednom našem rozhovoru upozornil pan Libor Práč. Doc. ing. arch. Jiří Škadraba, autor stavebně historického průzkumu čp. 5, který jsem získal od pana Radka Hromádky, označuje tuto malbu jako typicky kostelní. Nemůže se jednat o pozůstatek výzdoby ze zaniklého oldřichovského kostela? A. F. Ressel ve své knize uvádí pro vrch u současného hřbitova i označení “Kirchberg“ (Kostelní vrch). Další název “Kirchfichte“ (Kostelní smrk) byl spojován se stromem, který stával u “Kirchsteig“ (Kostelní cesty) - v únoru 1897 jej vyvrátil silný vítr; byl starý více než 200 let. Na jeho místě nechal sedlák Ambros Arnold (z čp.19 – dnes Urbanovi) vysadit lípu. Tímto místem procházely i “Kostelní“ cesty Oldřichováků, (které by se samozřejmě mohly vztahovat i ke kostelu v Mníšku) a stará poutní cesta do Hejnic. A. F. Ressel také uvádí: “U nových katolíků se dbalo na svědomité dodržení velikonoční zpovědi a přijímání. Dle sestavy ze 13. května 1653 v tomto roce přišlo 125 /v Mníšku 120/ osob ke sv. přijímání. 1654 se zpovídalo a sv. přijímání se účastnilo v Oldřichově 155 osob, mezi nimi šolc Georg Passig a stoletá Anna Schwarzová, v Mníšku 145 osob.“

    Takto bych mohl pokračovat ještě dlouho, doma toho mám zatím asi na 21 stran, ale pro to v těchto listech není místo. Uvedu tedy již jen fotografie leteckého snímkování z roku 1953 (zdroj: http://kontaminace.cenia.cz), kde je v místech před současným hřbitovem patrný mnou domnělý půdorys oldřichovského kostela. Bohužel na dnešních snímcích ho již nedohledáte - terénní nerovnosti nebo jiný druh zeleně pokrývající méně úrodnou půdu, které ho na této fotografii vytvořili, byly časem setřeny buď zemědělskou činností nebo dodatečnou navážkou zeminy. Na druhé fotografii vidíte i letecké snímky nám nejbližších kostelů ve shodném měřítku. Není těch chyb, náhod a neznámých v historii naší obce nějak mnoho?